Pokání» autorka: Woria |
Ztratit hlavu v chladné vodě,
zlehka tonout ke dnu tmou,
prsty lapat po svobodě...
Vlny přece ustanou,
ztichne břeh i stébla trávy,
padlé hvězdy skryjí tvář
v provinile temné hávy.
Zbývá Měsíc, samotář.
Do vlasů se vpijí stíny,
prázdno pojme mělký dech,
hloubka slíbá pocit viny -
živou kresbu na ústech.
A pak ztmavne tichá scéna
rytmem němých vyznání,
slibů vlitých do ztracena,
kalných maleb pokání.
https://zesesitu.blogspot.com/2020/05/pokani.html
zlehka tonout ke dnu tmou,
prsty lapat po svobodě...
Vlny přece ustanou,
ztichne břeh i stébla trávy,
padlé hvězdy skryjí tvář
v provinile temné hávy.
Zbývá Měsíc, samotář.
Do vlasů se vpijí stíny,
prázdno pojme mělký dech,
hloubka slíbá pocit viny -
živou kresbu na ústech.
A pak ztmavne tichá scéna
rytmem němých vyznání,
slibů vlitých do ztracena,
kalných maleb pokání.
https://zesesitu.blogspot.com/2020/05/pokani.html
Tipů: 11
» 25.05.20
» komentářů: 6
» čteno: 593(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.05.2020 - 14:48
Určitě ti kvůli tomuto dílku nebudu dělat žádné scény a ty nemusíš provinile skrývat tvář. ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Jeviště | Následující: Po špičkách