dej mi mý brejle
...
» autorka: LadyUnknown |
léta a léta
každičkej den
ptá se mě děda
"kde mám brejle?
nevidělas je někde?
dej mi mý brejle!"
a já vždycky něžně říkám
"máš je na hlavě, dědo"
a on se začne smát;
kouří svoji hnědou dýmku
a směje se jak šílenej
pije si svý pivko
a směje se jak šílenej
směje se jak blázen
a po všech těch letech
když už je pryč
já stále slyším
ten jeho zvučnej
šílenej smích
pán loutek
má konečně svý brejle
napořád a teď
každičkej den
ptá se mě děda
"kde mám brejle?
nevidělas je někde?
dej mi mý brejle!"
a já vždycky něžně říkám
"máš je na hlavě, dědo"
a on se začne smát;
kouří svoji hnědou dýmku
a směje se jak šílenej
pije si svý pivko
a směje se jak šílenej
směje se jak blázen
a po všech těch letech
když už je pryč
já stále slyším
ten jeho zvučnej
šílenej smích
pán loutek
má konečně svý brejle
napořád a teď
Tipů: 17
» 18.05.20
» komentářů: 10
» čteno: 385(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.05.2020 - 08:27
První a druhá sloka je bezva, ve třetí se nemohu popasovat s "pánem loutek" - děda byl loutkář nebo jak si vyložit... jinak pěkná báseň.
» 19.05.2020 - 10:13
2
Líbí se mi to. O to víc, že jsem už taky "děda". Trochu souhlasím s Tarou, ale ta visící otázka bez odpovědi má něco do sebe. Oč je lepší visící otázka než něco jiného. Třeba Damoklův meč...
» 19.05.2020 - 17:04
M.A.Rek: děkuju :-) nebyl to záměr, aby to byla "visící otázka", ale líbí se mi, jak jsi to nazval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: to počká | Následující: dopis z lahve