Pro všechny, kteří nikdy
o věcech, které víme, ale neříkají se
» autor: drsnosrstej kokršpaněl |
...
Na slze se nedá zbohatnout
a skrze zákony entropie
svět je chudší a chudší
jakkoli
práce a láska
jsou beznadějně pohlcující studny
chvilka chvění
na brzdovém třmenu
a zase dolů a dolů
hledat dno
/
kochat se a veselit
/
nebo uříznout tu kšandu
když už to nejde unést
dřív
než nás neunese
- jedno je vždy jisté -
v těch kulatých zdech
chceme naučit držet lano
i ty malé ručky
i všechny, kteří nikdy.
...
Na slze se nedá zbohatnout
a skrze zákony entropie
svět je chudší a chudší
jakkoli
práce a láska
jsou beznadějně pohlcující studny
chvilka chvění
na brzdovém třmenu
a zase dolů a dolů
hledat dno
/
kochat se a veselit
/
nebo uříznout tu kšandu
když už to nejde unést
dřív
než nás neunese
- jedno je vždy jisté -
v těch kulatých zdech
chceme naučit držet lano
i ty malé ručky
i všechny, kteří nikdy.
...
Tipů: 19
» 07.05.20
» komentářů: 13
» čteno: 532(21)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.05.2020 - 09:36
Hazentla
O čem nelze mluvit, o tom je třeba mlčet
(L.W)
(L.W)
» 07.05.2020 - 11:00
2
Presne nevím, jak je to u tebe se slí, ale ostudu sis svým dílkem urcite neuríznul. (Tedy aspon podle mne, nemohu mluvit za vsechny.) ;-)
» 07.05.2020 - 11:58
2
Beznadějně pohlcující studny! Jo!
Mluvit je vůbec těžká věc. Často opakujeme to, co již před námi řekli jiní (a chodilo jich světem habaděj), třebaže to cítíme a vnímáme jako svůj zcela původní a jedinečný postoj. A pak se k tomu co říct přidává ještě jak to říct a komu to říct a kdy to říct a proč to vůbec říct a to se prostě do žádný rovnice neposkládá. Anebo poskládá, tobě to vyjde i se zkouškou a druhýmu ne (a ani nemusí bejt blbej). :)
Skvělá úvaha ve verších, Františku!
Mluvit je vůbec těžká věc. Často opakujeme to, co již před námi řekli jiní (a chodilo jich světem habaděj), třebaže to cítíme a vnímáme jako svůj zcela původní a jedinečný postoj. A pak se k tomu co říct přidává ještě jak to říct a komu to říct a kdy to říct a proč to vůbec říct a to se prostě do žádný rovnice neposkládá. Anebo poskládá, tobě to vyjde i se zkouškou a druhýmu ne (a ani nemusí bejt blbej). :)
Skvělá úvaha ve verších, Františku!
» 07.05.2020 - 16:29
1
drsnosrstej kokršpaněl:
ono Františku, na tom pohořeli již jiní kofři.
CO ŘÍCI A KOMU ŘÍCI.
..... a pak buď šťastně ženatej. To aby byl člověk jak Larry Matejka - vždy ve střehu.
ono Františku, na tom pohořeli již jiní kofři.
CO ŘÍCI A KOMU ŘÍCI.
..... a pak buď šťastně ženatej. To aby byl člověk jak Larry Matejka - vždy ve střehu.
» 07.05.2020 - 19:02
zrovinka dneska v noci jsem nad tou zatrolenou entropií trudně dumal... Ale dokuď ňák funguje Sluneční soustava, tak se na Zemi dá celkem slušně snižovat. Ovšem teoreticky, to bysme nesměli bejt blbci, ale to my umíme bejt moc dobře ;). Tato báseň nicméně entropii naší civilizace rozhodně nezvýšila ;).
» 07.05.2020 - 19:50
Ty malé ručičky učíme blbě.mobily,místo čtení pohádek,ale každé slovo na toto téma,v rámci entropie,je ztráta času.Existuje ještě synergie a to bychom měli hledat.
» 07.05.2020 - 21:58
V neuspořádanosti mé mysli se mi to pravděpodobně líbí, děkuji za počteníčko.
» 26.05.2020 - 20:12
Dota Slunská: sice to není téma básně, ale je to, jak píšeš... ta rovnice, jak předat svou sumu informací jinému člověku tak, aby se po cestě co nejméně ztratilo (a došlo k co nejlepšímu pochopení), a přitom předat to tak, aby to nejlépe nebylo kopií jiných předání (aby to bylo personifikované, individualizované) - ta rovnice je pro nás nevypočitatelná; dokonce je zřejmě i nesestavitelná... ale o tom jsem už kdysi měl jinou báseň: https://www.liter.cz/basne-ostatni-236528-cist
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Uvidět... ejhle, člověk... a zemřít | Následující: Blázince