co je tam?...

v kostkovaném tichu
vidím tu a tam jakýsi nápis
vytesaný do kamene
vyřezaný do dřevěných spirál
vyšitý na nábytku
cognoscere

překlopil jsem se přes vertikálu
vyhladil záhyby a uslyšel slova
ještě dřív než se zformovala

dívám se do černoty
nejdřív znepokojeně
a potom s pochopením
že uvidím ještě něco

jakési světelné vlákno
co vypadá jako linka
nebo vzdálená bouře
ale není to ani jedno
je to spíš trhlina
v okolní temnotě
a já vždycky tušil že tam je
ať už je to kdekoli

ve stejnou chvíli
se hromadí záře
pod nohama
a v ní se objevuje tvar
na první pohled nepochopitelný
zahalený do fosforescence

všechny říše
rozumem nadaných tvorů
o nichž se ví nebo tuší
všechny ty země a hvězdy
životy zabarvené vášní a krví a dějinami
jež se pyšně šíří vesmírem
přes černou propast
jsou prý jen ostrůvky světla
obklopené mnohem větším územím šera a bájí
který postupně tmavne
až k černotě nevědění

jenže o to právě jde
o hrdost čelit té temnotě
není to právě moc
ale alespoň něco
postavit se jí zuřivě
to je jediný motiv
touha dozvědět se
vzít svůj život do vlastních rukou
a vrhnout se do ní po hlavě