Sen» autor: Jan Bartek |
Nikdy jsem netušil
Jak se leze z toho ven
Něco jako takový kruh
A já v něm uvězněn
Musel jsem rychle z něj
Neviděl jsem světlo
Ale věřil, že někde je
Nikde žádný východ
Stěny snad bez konce
Vším mi byla má naděje
Přání být v obraze
Jako plátno, které
Rám dveří obejme
Ten pocit zahřeje
Sen, kterého se dotknete
Jak se leze z toho ven
Něco jako takový kruh
A já v něm uvězněn
Musel jsem rychle z něj
Neviděl jsem světlo
Ale věřil, že někde je
Nikde žádný východ
Stěny snad bez konce
Vším mi byla má naděje
Přání být v obraze
Jako plátno, které
Rám dveří obejme
Ten pocit zahřeje
Sen, kterého se dotknete
Tipů: 1
» 19.04.20
» komentářů: 0
» čteno: 332(5)
» posláno: 0
» nahlásit
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Projev 43. | Následující: Projev 44.