Malé cíle s tisíce chvil

Dál slova provadí utok na duši
V samotach noci zůstal pocit hořkosti
to asi jen si vítr sázku ruší
začít znovu bez možnosti
začít znova v klidu potají
ráno oněmí v zármutku času
to ani se ta dvě slova neznají
natož pak dotek,nebo všednost hlasů
Vyprávěj o životě o jeho cestě k návratu
zármutek hledá svou novou podobu
unaven z nenávisti,a vlastních světu
když najde obraz a v něm jen zlobu
Měsíc zpívá svoje blues o pocitu
skleně jitro z cizích očí
v jeho pohledu co ve větu
za níž se nikdo neotočí.,.
poslední okamžik v práznotě chvíle
zármutek asi stín si snil
jsou bezcenné ty cíle
Jsou malé cíle,z tisíce chvil.