strom a strź

Nad strží skalní stojí strom
To v dáli duní temně hrom
Vítr se zvedá nese sníh
Než dopadne se mění v déšť

Větřík jen zlehka duje
bouře v dáli duní však
blesk proťal oblohu
zastřel tak zrak

strom nad strží stojí
bouří již zažil dost
pod ním ostrůvek mechu
zvolna se rozpíná

to z dáli tam vede pěšina
tam zapomnění se hledá
starosti mizí pod ním mizí
tam pohltí je dolina

tak stojí a rozjímá
kdo po pěšině šel
od stromu kdo odejde
proměněn než přišel sem

to u stromů se začal sen,
tam život započal
sedět a rozjímat
už zpět jíti se nedá

kdo ke stromu dojde
bude tu proměněn
zpět nedá se již jít
osud je zpečetěn

nad srázem strom tiše stojí
tam zažil bouří, nářků dost
to do duše zasel strom
touhu, pocitů těch dost…