Občas si ani nevšimneme, že nám něco chybí
při brouzdání po netu, na mě vyskočila reklama na liter.cz a já po X letech zavítala zpět... zpět do "starého světa".
» autorka: strašidýlko-střapatý |
Bylo to, jako závan z historie,
který přivál tu dávku nostalgie.
Všechny ty verše plné vášně,
zloby, smutku, bázně...
Znovu jsem četla všechno,
to, co jsem napsala.
Taktéž i básně,
které jsem dostala.
Všechny, co pojily se s mou minulostí,
a teď, zpátky v přítomnosti
přemýšlím nad tím, kam to zmizelo.
Kampak se to asi podělo?
Všechny ty verše,
slova, věty, touhy.
Kam se ztratila vášeň?
Vždyť život není dost dlouhý...
Máme přece všechno, co můžeme si přát.
Dáváme si všechno, co můžeme si dát?
Pořád mezi námi cítím tu přitažlivost, chvění.
Tak vzplaňme, když příjde další zajiskření...
který přivál tu dávku nostalgie.
Všechny ty verše plné vášně,
zloby, smutku, bázně...
Znovu jsem četla všechno,
to, co jsem napsala.
Taktéž i básně,
které jsem dostala.
Všechny, co pojily se s mou minulostí,
a teď, zpátky v přítomnosti
přemýšlím nad tím, kam to zmizelo.
Kampak se to asi podělo?
Všechny ty verše,
slova, věty, touhy.
Kam se ztratila vášeň?
Vždyť život není dost dlouhý...
Máme přece všechno, co můžeme si přát.
Dáváme si všechno, co můžeme si dát?
Pořád mezi námi cítím tu přitažlivost, chvění.
Tak vzplaňme, když příjde další zajiskření...
Tipů: 10
» 06.04.20
» komentářů: 4
» čteno: 363(13)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.04.2020 - 18:50
Paulmatthiole
Nikdy nemáme všechno a nikdy nedáváme všechno... nevím, jestli bohudík, nebo bohužel. Máme něco minulosti, dáváme něco přítomnosti... a doufáme v něco z budoucnosti :-)
» 06.04.2020 - 22:22
jo, jo. Liter a hodiny, dny, roky .....noci strávený v modru. Nebylo nic důležitějšího, než už zase být on line.
No a dnes už jen úsměv a občasné aktivity tady.
Vše se časem mění a Tobě díky za připomenutí.
No a dnes už jen úsměv a občasné aktivity tady.
Vše se časem mění a Tobě díky za připomenutí.
» 14.04.2020 - 13:12
minulost je jako skleněnka... schováváš ji v krabičce roky a roky, občas si ji prohlédneš, znamená pro tebe víc a víc, čím déle ji máš, je ti víc a víc líto ji vyhodit, znehodnotit... její barva se může stát tvou oblíbenou, pocit, že ji držíš tě může přenést přes smutky a překážky... ale přitom je to jenom skleněnka, bez praktického využití, jen k pokochání... kouzelná a neuchopitelná věc, tahle historie a paměť
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.