cesta

Ta cesta životem zdá se být prašná
Není vždy přímá a není jen šťastná
Začátek cesty, ten nám byl dán
Však cestu a směr volíš si sám

Rovná ta cesta však nikdy není
Plná je zákrutů kopců i roklí
Někdy jde zpátky, jindy zas v před
U cesty leží občas i květ

Přivoníš cestou si k květu
Zadrhneš načatou pak větu
Vrátit se chceš a začít znovu
Pak velikou váhu dáš slovu

Za dalším kopcem je u cesty květ
Tak zas toužíš si k němu přivonět
Co s květem když vadne a tmavne
Jak držet ho vonět dýl?

Jak cesta se stáčí jdeš stále dál
ten stará květ už spálil žár
tak nový květ hledáš by o tě stál
tak prachem pouště kráčíš dál

horizont dnů stále podouváš
květ hledáš, před žárem chráníš
však květ co tak úmorně chráníš
do plic jen jed ti dál vhání

tak zahradu květů hledáš
jak louku cestou vidíš
tak květ u cesty co spatříš
něžně pak do dlaně k srdci chytíš….