Odloučení» autorka: valerie |
Až mi po tváři steče poslední slza
začnu se usmívat
Ještě ji slíznu z koutku rtu
jen pro tu slanou chuť
To abych nezapomněla
na příchuť smutku
A bude mi zas sladce
To až na svém rtu
ucítím rty tvé
To až tvoje oči
tvoje ruce
až ty celý
pomiluješ mě
k zapomnění
na odloučení
začnu se usmívat
Ještě ji slíznu z koutku rtu
jen pro tu slanou chuť
To abych nezapomněla
na příchuť smutku
A bude mi zas sladce
To až na svém rtu
ucítím rty tvé
To až tvoje oči
tvoje ruce
až ty celý
pomiluješ mě
k zapomnění
na odloučení
Tipů: 18
» 23.03.20
» komentářů: 7
» čteno: 582(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.03.2020 - 20:04
Už aby bylo všechno za námi a mohli jsme se bezpečně potkávat a dotýkat a milovat...
ST
ST
» 23.03.2020 - 22:39
Viděl jsem líbání přes roušku,
s doteky přes igelit,
tulící se roušku k oušku,
promiňte, chtělo se mi blít.
Ne z toho, co jsem viděl,
ale z konce starých časů.
Toho, co Nostradamus děl
dočkali jsme se co husy klasů...
Promiň, Valerie, to je má smutná reakce na optimistický komentář Lilith. U Tvých slov jsem se příjemně zasnil.
ST
s doteky přes igelit,
tulící se roušku k oušku,
promiňte, chtělo se mi blít.
Ne z toho, co jsem viděl,
ale z konce starých časů.
Toho, co Nostradamus děl
dočkali jsme se co husy klasů...
Promiň, Valerie, to je má smutná reakce na optimistický komentář Lilith. U Tvých slov jsem se příjemně zasnil.
ST
» 24.03.2020 - 01:19
byron
Chuť toho druhého na rtech...co sladšího může být...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Za oknem je jaro | Následující: Proroci, mlčte!