Kraje světel» autorka: Woria |
Ztracená v krajích světel
do dlaní všeptám ráj
s vlídností jako zřetel.
V stínidla tichý háj,
konstantu tmy, či snění
na hraně rána s věčností -
utíkám v trosky lenní
znavená věčnou lehkostí.
Smáčím si úsměv šerem,
po prstech stéká tíž
nehybných stínů, šelem,
když jsou mi světla blíž.
https://zesesitu.blogspot.com/2020/03/kraje-svetel.html
do dlaní všeptám ráj
s vlídností jako zřetel.
V stínidla tichý háj,
konstantu tmy, či snění
na hraně rána s věčností -
utíkám v trosky lenní
znavená věčnou lehkostí.
Smáčím si úsměv šerem,
po prstech stéká tíž
nehybných stínů, šelem,
když jsou mi světla blíž.
https://zesesitu.blogspot.com/2020/03/kraje-svetel.html
Tipů: 14
» 20.03.20
» komentářů: 12
» čteno: 417(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 20.03.2020 - 12:50
byron
U tebe mám jistotu, že si vždy počtu.
A tvá krajina světel mne zcela pohltila...:-).
ST
A tvá krajina světel mne zcela pohltila...:-).
ST
» 21.03.2020 - 15:15
krásné :) zvláště ten konec se mi líbí..
"Smáčím si úsměv šerem,
po prstech stéká tíž"
"Smáčím si úsměv šerem,
po prstech stéká tíž"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.