ORGÁNY SPOJENÉ
27. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; Z KONČIN STRACHU (2018)
» autor: West » Básně / Nemoc, smrt |
Ve vzpomínkách se upíjíš
vidinou na večer v saténu
od vody nech plavat
kolébat se v Missouri
až Tě příboj rozseká
oblékne Tě do černa
ve lži Tě má každý rád
zpátky si beru svá slova z úst
která Ti nikdy nepatřila.
Těšíš se na smrt?
Otiskem rozřezaných prstů
chceš pít v koutech moc?
Zahraju Ti na strunách
které Tě oběsí
Tvůj exitus na ex
přeložený na chodníku v dešti.
Vyhazuji Tě s kufry z okna
křídla se Ti polámala
tak padáš a máš mě pořád ráda
takhle jsem si Tě vždy přál.
17.12.2018 8:34
vidinou na večer v saténu
od vody nech plavat
kolébat se v Missouri
až Tě příboj rozseká
oblékne Tě do černa
ve lži Tě má každý rád
zpátky si beru svá slova z úst
která Ti nikdy nepatřila.
Těšíš se na smrt?
Otiskem rozřezaných prstů
chceš pít v koutech moc?
Zahraju Ti na strunách
které Tě oběsí
Tvůj exitus na ex
přeložený na chodníku v dešti.
Vyhazuji Tě s kufry z okna
křídla se Ti polámala
tak padáš a máš mě pořád ráda
takhle jsem si Tě vždy přál.
17.12.2018 8:34
Tipů: 2
» 09.03.20
» komentářů: 3
» čteno: 404(4)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.03.2020 - 13:22
byron
Panečku...tak ta mne sekala hned z kraje, jak lopatky parníku na Mississippi...
...uf...:-)
ST
...uf...:-)
ST
» 10.03.2020 - 21:13
byron: Lilith: Mnohokrát Vám děkuji moji milí a věrní čtenáři. :-)
Jj, tahle je brutální, vím to o ní. Je to prostě hnus... včera jsem si říkal - Ty voe!!! Proč dáváš do veršů takové fuj hnusy a snažíš se je zhmotňovat v představách. To je hnus na entou x 1 000 000. Takže už nikdy psát nesmíš. Sám jsem si řekl, že takhle opravdu už psát nechci a dneska... PRÁSK!!! Hlavou se mi honily takové brrr verše....
Ovšem zakázal jsem si to zapsat a už jsem na to zapomněl. Těch fuj mám mega více, než zamilovaných :-) No, tyhle hnusy mně šli vždycky, než krása vytesaná do pilířů staveb sakrálních. :-)
Mnohokrát Vám děkuji moji milí čtenáříčci. Přeji Vám pohádkový večer a dobrou noc s poezií. :-)
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Jj, tahle je brutální, vím to o ní. Je to prostě hnus... včera jsem si říkal - Ty voe!!! Proč dáváš do veršů takové fuj hnusy a snažíš se je zhmotňovat v představách. To je hnus na entou x 1 000 000. Takže už nikdy psát nesmíš. Sám jsem si řekl, že takhle opravdu už psát nechci a dneska... PRÁSK!!! Hlavou se mi honily takové brrr verše....
Ovšem zakázal jsem si to zapsat a už jsem na to zapomněl. Těch fuj mám mega více, než zamilovaných :-) No, tyhle hnusy mně šli vždycky, než krása vytesaná do pilířů staveb sakrálních. :-)
Mnohokrát Vám děkuji moji milí čtenáříčci. Přeji Vám pohádkový večer a dobrou noc s poezií. :-)
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: MÁŠ STRACH | Následující: ZNOVU