Boží mlýn

Nadechne se, rozkřičí se,
jen co opět popadne dech,
hned zrychlí krok, rozplácne se
jak škobrtne, jen zazní vzdech.

Hned se zvedne, síly hledá,
rozbíhá se, o čas běží,
jen to stihnout, tvář je bledá,
jak tak spěchá, dech se úží.

Co nepřeskočí podlézá,
kličkuje a vyhýbá se,
ty pomalejší předbíhá,
zmeškání má důvod bát se.

Dobíhá v poslední chvíli,
k rozjezdu jsou připraveny,
nastupuje tam, kam cílí,
mezi mlýnské dva kameny...