Podivné haiku
haiku a la Lil...
» autorka: Lilith |
Rozkutálená
vláha z očí smutných dní
slzy večerní
Smaragdy žalu
nad vší beznadějí jsou
třpytivou tečkou
Bez kyvadel jdou
proplakané hodiny
časem stýskání
Skulina světla
problikávač radosti
semafor štěstí
.
vláha z očí smutných dní
slzy večerní
Smaragdy žalu
nad vší beznadějí jsou
třpytivou tečkou
Bez kyvadel jdou
proplakané hodiny
časem stýskání
Skulina světla
problikávač radosti
semafor štěstí
.
Tipů: 13
» 01.03.20
» komentářů: 20
» čteno: 481(21)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Haiku a la Lil
» 01.03.2020 - 21:26
Lilinko, to jsou tak smutná haiku, úplně až ze dna duše, že se mi srdce svírá. Ještě, že je na konci ten problikávač radosti. Ale už tu máme pomalinku jaro, spousta barev, ptačích písní a procházek, jupí. :)
ST a Z, tvým haikulinkám
ST a Z, tvým haikulinkám
» 01.03.2020 - 21:53
byron
1
je chvíle tichá
pak seppuku
brkem básnickým
vykoná má milá
...vzdychá
je čas...
ST
pak seppuku
brkem básnickým
vykoná má milá
...vzdychá
je čas...
ST
» 01.03.2020 - 23:25
1
slzy jsou prý nejbezpečnější způsob jak rozpustit ego ...
kdybys však se smutkem
nechtěla být sama
nejedna lidská bytost
roztáhne ruce k obejmutí
jistě zcela ráda ..
a vykutálela se z toho krása
kdybys však se smutkem
nechtěla být sama
nejedna lidská bytost
roztáhne ruce k obejmutí
jistě zcela ráda ..
a vykutálela se z toho krása
» 01.03.2020 - 23:34
1
Micina sekla
pouze projev hravosti
panička vřeští
Pistole třeskla
překročil stín slabosti
zeti loch věštím
pouze projev hravosti
panička vřeští
Pistole třeskla
překročil stín slabosti
zeti loch věštím
» 02.03.2020 - 14:24
Guanti Rosi
1
To není podivné haiku, ale krásné. Si mi připomněla jednu starou zeď. Byla ještě z kotovic, seschlá, drolící se, dírkami mezi cihlami prosvítalo světlo. Byla nahoře, nad mou hlavou, když jsem byla malá holka a já vždycky myslela, že do ní zapadaly hvězdy, pro které na obloze už nezbylo místo. Myslím, že mám v puse zase lízátko za dvacetník. :o) ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Plesová róba | Následující: Roztajtrlíkované emoce