protipóly

sbírám střípky dětství
některý jsou tmavý
jiný zas světlý
jak noc a den
jak západ slunce
s jiskrou v oku
než se zase setmí

sbíráš střepy rozbitejch lahví
některý z nich
ještě voněj vínem
seber je a vyhoď
než protnou tě vedví

sbírá střepy života
skládá je
jako dítě skládačku
lehkost je svoboda
a tíha prý jen břemeno
ale není to
tak černobílý
není to jen
ryba na háčku

dopil kafe
černý a černější
než zářivá noc
dopil kafe
v kavárně
"U Přeživších"
kdo hledá svobodu
zákonitě nalezne
i hřích