Fikce z lásky k opilcům

u Anděla v Praze
je mnoho opilců
ale
kdo z nich je alkoholik ?

alkoholik je člověk
který ztratil smysl života a zabývá se jen
a jen
a jen

bud´ alkoholem
nebo abstinováním a bojem x alkoholu
nebo obojím

typický alkoholik je

Karel Nešpor , český psychiatr specializovaný na léčbu návykových nemocí, publicista a pedagog..... atd atd atd

nevím, jestli alkohol pije
ale o ničem jiném nemluví
a
nic jiného nenabízí

čili...jakoby . ztratil smysl života
ale tak působí při veřejném vystupování

jinak myslím, že má nějaké soukromí
a tam asi smysl života má

ale jako člověk veřejně vystupující
nic jiného než abstinování
nenabízí


abstinence není smyslem života

například Miloš Zeman
kterého lékaři označují
jako alkoholika

není alkoholik

on má smysl života jinde
i když je opilec

tzv. protialkoholní léčba
člověka sama o sobě před
tragedií nesmyslu života
nezachrání

ST*

Alkohol není problémem. Problémoví jsou lidé.
ST

ttragelaf: ano abstinence není smysl života, ale je to silné období aby člověk ten smysl našel, bývá prázdné ale později osvobozující, z mého pohledu je smysl života svoboda a spousta alkoholiků začalo pít protože byly někde uvázaný, alkohol je únik ale taky velká zkušenost a každopádně zajímaví fenomén

vavaoko: díky

raďo:

určitě je to tak, jak píšeš
já svými názory vyvažuji podpalubí

a - to se, podle mých zkušeností

(ne podle akademických článků,které se opisují

ne podle souborů izolovaných pacientů,
na kterých se dělají výzkumy podle předem zadaného
paradigmatu )

naklání stále na jednu stranu


na stranu lékařů a zdravotnictví
které samo nese zodpovědnost
za stav společnosti

1 miílion našich obyvatel
z 10 milionů celkové populace
má problém s alkoholem

to je hezkých 10 % !!!!!!!

jak mohou nevzdělaní lékaři
někoho léčit, když sami svým konáním
a svými životy alkoholismus pomáhají
vytvářet ?

zase příklad:

v nejmenované nemocnici
byl primářem ARA lékař, který musel vydržet
každodenní řvaní a řvaní a chaos psychopatického
ředitele, který byl senatorem a dělal si co
chtěl - jako Trump - ode zdi ke zdi

ten primář, když měl jen chviličku volna,
pil alkohol, sestry ho na aru musely křísit,

na schůzce primářů se mu smáli

tož bouchnul jsem do stolu a říkám:
vždyt´to jste udělali vy !!

v téže nemocnici jiný lékař interny
ve chvílích volna, začal brát amfetamin
- vyhodili ho

na mém oddělení se primář zbláznil
pod vlivem opiátů, které mizely z lékárny
a když už všechny zmizely, tak chodil
v době své nemocenské okukovat
rodná čísla hospitalizovaných dětí,
na která si psal recepty s opiáty
- odvezli ho do Kosmonos

a když říkám ve chvílích volna
tak to znamená:

měl jsem 18
24hodinových služen za měsíc, někdy
5 dnů za sebou - domů do Prahy jsem se dostal
až za 2,5 měsíce - ve schránce soudní obsílky
k zaplacení prošvihlých účtů

k tomu všemu psychopatická lékařka na oddělení
která hýbala celým městem

sestry plakaly a končily u psychiatra
bohužel, až na můj zásah -
-po porade s právníky -
došlo k uzavření dvou tamnějších oddělení
dětského a gynekologicko-porodnického

sestry z okolí přišly práci v malém městě
a té práci věnovaly ceý život
rád na ně vzpomínám- byly to
skvělí lidé, že tohle všechno vydrželi


neuvěřitelné

... byl jsem se uklidnit
(příjemně)

a ještě to dopíši:

Zkuste se, prosím, na některé z populárních
přednášek pana Radkina Honzáka zeptat,

KOLIK PSYCHOPATICKÝCH PŘEDSTAVENÝCH A ŘÍDÍCÍCH PRACOVNÍKŮ

řídí provozy v nemocnici Bohnice ?

Kterých se on sám nedokáže zbavit,
tak,
že putují z jednoho představeného místa na druhé
a personál fluktuuje ?

taky bych o tom napsal pár řádků,
ale držím suchý únor
zatím...
a kroutí se mu prsty u nohou;-)
CT

Alkohol je únik, chvilka na koni
rychlý útěk STejně nespasí
člověka běs horší potom dohoní
zbylou jiskru v dlani uhasí...

ttragelaf: to už ani jako nemocnice nepůsobí. ale je vidět že cítíš odpovědnost když pracuješ jak doktor a to je dobrý postoj. ja byl zavřený tři měsíce a každý doktor mi dával jinou diagnozu, pak mi došlo že se o jejich názory nemusím až tak opírat. dost mně to zatěžovalo, i když jsem měl těžké období a prošel peklem zachoval jsem si usudek který mně drží abych nespadl do nejake diagnozy vytvořené psychiatrem. na těchto odděleních se ty nemoce tak trošku pěstují. dík za koment

problém je prezentace... pokud si někdo naleje panáka a zapálí cigáro, může vypadat jako noir hrdina bojující s nepřízní osudu... ale ono je to naopak... hrdinové jsou ti, kdo při stejné nepřízni jdou do práce, nakoupit, vyzvednout unavený ženu a děti, a pak zaplatí složenky a přemýšlí, jak budou žít další den, týden... ti s tím panákem jsou ti slabší (což není důvod proč by neměli nárok na svůj způsob existence - pokud nějaký najdou, ale ani důvod ke glorifikaci, upřednostňování nebo obdivu)

ST

ST.

raďo:

1.
jsi statečný člověk

2.
psychiatrické diagnozy
a
postupy

jsou dány novým paradigmatem
společnosti:

že zdraví je nejvyšší hodnotou

nikdy v historii to neplatilo, neplatí
a platit nebude

zdraví je jen předpokladem
pro
materiální výrobu statků

lidé dobrovolně pokládají svůj život
i zdraví za to
co považují toho hodna


3.

"Ale ta paní doktorka
je nemocná......."..říkám senátorovi.

"To jsme všichni, pane doktore", odvětil.

Hodně jsem o tom přemýšlel.

Senátor si svůj stav uvědomoval.
Nedovedl ho krotit.

Byl snad i čestný a nikomu neublížil.
Bez jeho angažovanosti by město
na provoz nemocnice nemělo.

peníze..on tu nemocnici držel nad vodou

Myslel jsem si, že jsem poznal to nejhorší.

Nikoli.
To nejhorší mě čekalo ve středních Čechách,
v prostorách Ratha, Kotta a Pancové.

hezký večer...blíží se hurykán

P.S.

..abych nezapomněl....

já

jsem po 5. dnu služby jednou v noci
začal třískat nábytek ambulance o zem,

sestřička mě nechala vyřádit
pak přišla a povídá:

dobrý jo ?

ano

tak já zavolám další pacienty

...druhý den se nechala tajně opravit podlaha
aby senator nenadával

a jindy jsem volal staniční:
prosím tě, já mám otřes mozku a jsem
totálně opilej - zlatá lékařka, která kvůli
psychopatce nemocnici opustila, za mě
sloužila

totálně to všem lezlo na mozek

drsnosrstej kokršpaněl: to je fakt, ale jít do práce, nakoupit, vyzvednout ženu, děti a platit složenky mi nepříjde jako hrdinství, je to rutina kde si člověk už moc vyskakovat nemůže, je to nalajnované, je to nádeničina, ze slovem hrdina bych byl opatrný

raďo: to je ten úhel pohledu na věc - je těžší zvednout činku, která má 300 kg nebo držet nad hlavou činku, která má 50 kg 12 hodin 5 dní v týdnu? Je těžší rutina a sebezapření nebo je těžší žít v neustálé změně a nejistotě? pro jednoho tak, pro druhého onak... pro ty alkoholiky je mnohem těžší to první... tím pádem z pohledu někoho, kdo rutinu neobdivuje (a skoro nikdo ji neobdivuje) mohou vypadat jako hrdinové... ale oni většinou nejsou šťastní... oni nechtějí tu rutinu a zároveň si zvolili špatný únik (alkohol, který jim "vypálí" receptory)... a to podstatné, co jsem psal bylo: popkultura ukazuje, že nechcete-li rutinu, je tohle parádní stylový únik = obrovská lež