drak 2

tam uvnitř skal spí tiše drak,
to dovnitř upřený má svůj zrak

tak leží tam vprostřed své sluje
jen slunce, měsíc oblohou si plují

drak leží tak tiše a spí
děsivé v hlavě své mívá sny

jednou však vzbudí se drak ten
pak uvede v život svůj ten sen

v mysli má táhlé vití, v tlamě řev
mysl má chmurnou v těchto dnech

kdo projasní mysl dračí,
snad objetí ti na to stačí

co zklidní dračí vroucí tu krev
snad objetí, něha či vzdech

dej mi své objetí, něhu a klid
zas co drak, pokojně moci i snít

z řevu drak zrozen, mysl divoká
tak zvolna do snů pak utíká

uklidni draka cos stvořila
jak víla něžná a spanilá

na hlavu dračí ruku dej
něžné sny vílo požehnej