Zlé je pryč» autor: Jan Bartek |
Když nepodlehneme času
Tak pohlédni na tu cestu
Nekončí, klikatá táhne až k lesu
Není přísnějšího soudce
Než člověk sám k sobě
Nevyčítám, nešel jsem v tvé botě
Všechno zlé
Je pryč mami
Musíme sami
Každý jde si po své trase
Objímáme v myšlence, v hlase
Občas mračna, pak vysvitne slunce
Ale samozřejmě, že máme se rádi
Vše je v pořádku s námi
Občas jen písek zaskřípe mezi zuby
Všechno zlé
Je pryč mami
Musíme sami
Tak pohlédni na tu cestu
Nekončí, klikatá táhne až k lesu
Není přísnějšího soudce
Než člověk sám k sobě
Nevyčítám, nešel jsem v tvé botě
Všechno zlé
Je pryč mami
Musíme sami
Každý jde si po své trase
Objímáme v myšlence, v hlase
Občas mračna, pak vysvitne slunce
Ale samozřejmě, že máme se rádi
Vše je v pořádku s námi
Občas jen písek zaskřípe mezi zuby
Všechno zlé
Je pryč mami
Musíme sami
Tipů: 4
» 18.01.20
» komentářů: 1
» čteno: 391(5)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.01.2020 - 13:37
byron
Hm...zajímavě napsané. No a jasně, sami za sebe...však i k našim blízkým...
ST
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hluchý sám k sobě | Následující: Projev 1.