Povýšený

Povýšeně zírám zas na lidi,
Loďka má, řítí se bez přídi.

Vorem vořu hladinu
kalím říční hlubinu.

Náhle však…

Balvan směje se zpovzdálí,
cesta úzká, mne ale nechválí.

Otesat svou loď už nestihnu
Okusím stud vody …prohlídnu.

Pokorný teď plavu si
Bez hávu lodě… otřáslý.

Myslím na teplou peřinu
Ponížen, šeptám co vteřinu.

Halí mne studené lože,
Bože ta pýcha, už klouže…

Omluva míří teď na lidi.
.
.
.

Poníženě mlčím...
choulen.
Snad nebudu léčen
louhem…

Balvan směje se, zpovzdálí
Proud řeky mne náhle oddálí.

Už vidím svoji mělčinu
Šťasten, a ponížen, přeci jen nezhynu…

Díky Ti živote za Tvoji hladinu…