Pichlavé koně

... zemřela mi maminka ...

» autorka: Tamara J

Schovaná za polštářem z pohanky
rozplétám věnec divokých snů
koní bez sedla v krajině prachem poseté

Hledám teplo za kovovou postelí
však zdi jsou svázány tichem a
chlad zdí protéká tělem
jak divoká řeka mezi kameny

Pichlavý čas klape podpatky
na chodbě s podlahou v kamenu
berouc si moje dětství z kufříku

Bezradnost okamžiku
Černý kaftan s výšivkou kříže
padá jak mrak na vrchol hory
zahalujíc všechna světla v ložnici

Loďka na břehu zůstala prázdná
Po hladině pluje jen
zapálený kalíšek z vosku
na rozloučenou …

Tipů: 24

» 06.01.20

» komentářů: 13

» čteno: 528(17)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (13)

» 06.01.2020 - 22:31

Ringo

Chjo, to ti začal nový rok zatraceně smutně...
I k tomu jsou verše dobré – člověk se může (trošičku) vypsat ze svého trápení.

» 06.01.2020 - 23:11

Tara

Upřímnou soustraST...

» 07.01.2020 - 05:05

Tichy_vulkan

Souzním....
....
nechat projít smutek tak, jako staří mistři...
říkají tomu "plakat jedním okem", aby druhé mohlo stále vnímat radoST.
držím palce...

» 07.01.2020 - 16:46

Psavec

Dám ST.

» 07.01.2020 - 17:34

byron

Smutek a bolest jsme prožívali, prožíváme a budeme prožívat stále. Ztráta milovaných a nám nejbližžích je nejbolestivější. Však po čase truchlení, kdy na srdci jizva zůstane, vracíme se k hezkým vzpomínkám.
Je mi líto tvé ztráty...upřímnou soustrast.
ST za smutnou, však krásnou báseň.

» 07.01.2020 - 19:49

vavaoko

» 08.01.2020 - 15:25

Gándhí

tiché ST...

» 08.01.2020 - 19:21

Lilith

Tichunké ST, soucítím

» 08.01.2020 - 23:30

Kajuta

moc mě to mrzí..

(tiché ST...)

» 09.01.2020 - 13:59