šílenství

Co cítit, když ne žal,
Proč uvnitř připadám si stár
Proč nechci už cítit nic,
Že nechci už něžné sny já mít.

Cit je bolest, láska žal
Na city jsem již příliš stár.
Proč něco uvnitř cítit mám
Když uvnitř jsem tak divně sám?

Do lesů jít, tam tiše žít
To v duši své chci najít klid
Proč člověk nesmí žít,
Proč do vínku dostal cit

Proč bože cit jsi dal
Proč uvnitř svírá mě citu žal?
Proč člověk nesmí snít?
Proč něhu, lásku nesmí chtít?

Snad všichni se mi smějí,
Že pořád něco chtějí
Však sám nesmím ničeho chtít
Já hluboký jsem poznal cit.

Tak v skrytu uvnitř žiju
Pro cit už mrtev jsem
Tak poznal jsem
Jak hodně bolí sen

Jak bolí něco chtít,
Od cizí hluboký míti cit
Proč bože empatii mám
Že uvnitř jsem stále, stále sám

Proč cit si se mnou hraje
Když tolik já mám empatie
Že poblíž chci touhu jinou mít
Proč bože, proč poznal jsem ten cit

Vím že nesmím chtít,
Vím, že spořádaně musím žít
Proč ta muka zažívám,
Proč, když na ní se podívám?

Proč….
Proč cesty jsou jiné
Sic země jednou nás i skryje
Pak v prachu jedno jsme

Pak osud nadejde
Pak všichni jedno jsme
Pak s ní mohu být
Však v duši toulavé, tam zůstane ten cit….