lesní děj

Lesní děj
Tam vprostřed lesů mýtina,
Tam lesní žínka tančí
Když měsíc zvolna vychází
Houkání sovy vítr sem nese

Tak lesem tiše jdu
To u mýtiny sedím,
Na lesní žínku
Tiše já z houští hledím

Ta žínka něžně tančí
Bosé nohy jí plují travou
Svit měsíční ten tvoří háv
Nevyjdu odsud již zdráv

Pohlcen pohybem,
Měsíce svitem lapen
To velmi dobře vím,
Že uvnitř sebe já jsem ztracen

Ona tančí a já sním
Svitem měsíce hledím
Vznáší se zlehka jako dým
Vznáší se zlehka nad kvítím

Tak měsíc zvolna pluje tmou
Tak zlehka, tiše sedím
Tak rosa na měl ulpívá
Jak sedím tam a sním

O dívce jenž jiná je já sním,
Jak jiný já si připadám,
Má mysl je už jako dým
Jak blázen já si připadám.

Každou tu chvilku snění
Tu každou si užívám
Že myslím jenom na ní,
To Vám tu povídám

Jak stalo se to nevím,
Odpověď nežádám
Že je to divné dění?
To vím přece i já sám

Že do snů se mi dere
Ta dívka z hloubi lesů
Že držet chci já její ruku
A slyšet její smích?