Babyboxy a lidé» autor: Kajuta |
Město je inkubátor
bolí v něm někdy vzduch.
Zhasíná světel zlato,
cos napadá mě a to-
procházím jím jak duch.
Město jak babyboxy
v které nás odložili.
Z výfuků plyn a oxid,
dlážděný, město, krok jsi
uličky jsou tvé žíly.
bolí v něm někdy vzduch.
Zhasíná světel zlato,
cos napadá mě a to-
procházím jím jak duch.
Město jak babyboxy
v které nás odložili.
Z výfuků plyn a oxid,
dlážděný, město, krok jsi
uličky jsou tvé žíly.
Tipů: 13
» 02.12.19
» komentářů: 10
» čteno: 399(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 02.12.2019 - 19:50
Takhle nějak to mám taky...
skvěle napsáno, milý poeto... ta uzavřenost a nedýchatelnost a zrovínka nejni kam utéct...
ST*+Z a trocha záře slunce do tísnivědusivého prostředí s tísnivěbolavou náladou...
Klobouček dolů šikulo!
skvěle napsáno, milý poeto... ta uzavřenost a nedýchatelnost a zrovínka nejni kam utéct...
ST*+Z a trocha záře slunce do tísnivědusivého prostředí s tísnivěbolavou náladou...
Klobouček dolů šikulo!
» 02.12.2019 - 20:57
byron
Trochu jako vřed...a Země je jich plná. Třeba již brzy začne ozdravný proces. Ale to už snad budu na orbitu...:-)).
ST
ST
» 03.12.2019 - 04:51
ttragelaf
ulica je můj živel..ST
» 03.12.2019 - 21:00
Lilith:
Děkuju Ti, milé dítě hor za smeknuti tvým kamenným kloboučkem. :-) A za komentář ulitý z paprsků. :-)
Děkuju Ti, milé dítě hor za smeknuti tvým kamenným kloboučkem. :-) A za komentář ulitý z paprsků. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Narozen v roce psa | Následující: Klan rudé lišky