Kříže ve verších

Tělo v beznadějích se zmítá
ta prázdná a poškozená schránka
na posteli leží,
zatímco duše
sama v sobě bloudí
a nemůže najít cestu ven.
Lampička z nudy
nad nehybným tělem bliká
a podzimní čas
slzy padajícího listí vítá
když ozubené kolečko štěstí
podléhá korozi
a lavičky
tak nějak opuštěně
pláčou pro stárnoucí řeky.
Na břehu ticho s nostalgií se mazlí
zatimco déšť padá bolestivě, nepřestává.
Nabídnutá dlaň už není, nikdo se k ní nehlásí
a nabídnuté objetí
na opratce na větvi
houpe se do rytmu, smutečního průvodu
před místem posledního odpočinku