Na dně sklenky
... ve víně je někdy víc než jen pravda...
» autorka: saddova |
Němé výkřiky
do papíru,
srdce mi drtí
bolest na prach
strach ,
TEN strach,
co bere mi víru
jsem ponořena
v temnotách...
V rudém světle
nedopité sklenky
zas přicházím
o svou tvář,
malej spratek
co ještě nosí plenky,
a nezná slovo svatozář
- Tak ho svaž! -
do papíru,
srdce mi drtí
bolest na prach
strach ,
TEN strach,
co bere mi víru
jsem ponořena
v temnotách...
V rudém světle
nedopité sklenky
zas přicházím
o svou tvář,
malej spratek
co ještě nosí plenky,
a nezná slovo svatozář
- Tak ho svaž! -
Tipů: 13
» 26.11.19
» komentářů: 7
» čteno: 539(17)
» posláno: 0
» nahlásit
» 27.11.2019 - 17:26
byron
Jak je známo, papír snese všechno...taky do něj občas rád zakřičím. A červený je fajn. Bývá inspirující...:-).
Líbí se mi tvé dílko.
ST
Líbí se mi tvé dílko.
ST
» 29.11.2019 - 03:51
Emoce svázané do ruličky,
z výkřiků na prach čiší strach…
Jen jeden decibel přidaj plíčky — — —
přes všechnu lásku vzkyne vrah.
Zvládlas to excelentně!
z výkřiků na prach čiší strach…
Jen jeden decibel přidaj plíčky — — —
přes všechnu lásku vzkyne vrah.
Zvládlas to excelentně!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Tajím dech