tantevajs

bílé moře

Do bílých polí
s tečkami vran
naproti tetě zimě
za vůní koňské žíně
a stájí tam..
Po bílých peřinách
tisknu své stopy
mělce
v pohádce o Popelce
trochu to bolí
ví děd každý o tom svý
návraty do dětství
tak znovu a znovu
jdu cestou ke Svánkovu.
--------------------------------

s něžně

Už slyším cinkat tence
z řetězů
a dusot kopyt víří
to sněžné něžné chmýří,
ve svitu hvězd chce jančit
a tančit k nekonečnu
do snů tam, kde luna stele pelest
u štítu, kde had je střelcem střelen
a padá a padá a padá
do ticha dolů
ke Slavkovu.
-----------------------------------------

..a ani v bílých dnech
nevidím svět tak černě
zb