A na malém mostě seděl smutek

napsáno před 5 lety, cvaknuto k datu 27. 8. 2014
...

Byl marný den.
Slunce viselo.
Voda utíkala.
Země už dávno ležela.

Na zrcátku možná něco bylo.
Možná něco v něm
nebo něco za ním.
Chtěl jsem jenom -
nohou přitlačit plyn k podlaze
aby on mne netlačil vzhůru
a možná
už byly nebo nebyly hvězdy.

Možná,
že jsme tu nezůstali sami
A nejedeme někam -
Spát.
Raději, co nejdřív
Skrz

Něco.

-

A na malém mostě seděl smutek.
A na flétnu nehrál.
Protože

dech, mezera, dech, mezera - dech.

A tak neměl sílu -

Cokoliv,

Jacku -


...
Tipů: 16
» 19.11.19
» komentářů: 8
» čteno: 540(16)
» posláno: 0


» 19.11.2019 - 20:42
ST*
» 19.11.2019 - 23:14
byron
snad smutek zbaví nás nechtěných přihrádek
když oči sklouznou do zpětných zrcátek...
ST
» 20.11.2019 - 09:54
Vzpomínám často.
ST
» 20.11.2019 - 11:44
Hazentla
Byl to smutný den. :/
Takový básně by neměly vznikat :/
» 20.11.2019 - 20:03
Malý most a velký smutek...
Smutné básně jsou vzkazy jim i nám samotným. Vlastně jako kterákoli jiná slova.
» 22.11.2019 - 15:02
ST...
» 22.11.2019 - 22:16
Ležel jsem na zemi
trával se dotýkala lopatek
vítr hladil oko nebe
byla to modlitba
voda zpívala
slunce závojovalo
a v hádkách
jsem ho objevil
Psí vojáci -Protínání
..mi to připomnělo ;-)
st
» 08.02.2020 - 11:26
ST

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Kočka ve skříni | Následující: Psí psaní

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.