Byl jsi v minulém čase

Byl jsi tím, co seděl na vzdálené lavici
a chechtavě mlčel.
Po sobotní opici úhledně si sako věšel,
abys zase poutal davy,
posvícenou neonovou chodbou nešel sám,
nejezdil sockou, nikdy nebyl nepozván.
Byl jsi v minulém čase.
Možná v předpřítomném.
A možná už ani nejsi… tím, co jsi byl tenkrát.
Škrobené košile zakrývají jizvy od kousanců,
kalhoty s pukem špinavé boty.
Alkohol jen od čtvrtka do soboty.
Nebo jak se to hodí…
Patos tvého umu,
esence rumu,
esence ničeho, co páchne jako kávové zrno.
…ostuda jak Brno.
Příčestí minulé střídá studený vzduch zítřejší předpovědi.
Nejsou myšlenky, ani čas na zpovědi,
na Boha a ctnost.
Byl jsi tak trochu nezvaný host,
co pro něj pravidla návštěv neplatí.
Dokonalý téměř dost,
do chvíle, než si zas dáš tričko do gatí.