Ozvěny elegie» autor: Govrid |
Ozvěny elegie
Ach, matko, pelyňkový oheň mám,
jenž pohlcuje řehot, ale vím,
že skryt je v kostech světa smutný klam.
Klam, který chmurně tvoří spousty víl.
Chci v bažinatém nitru kopat hrob,
kde tělo nepotřebuje již spát.
V mých rukách trpí čas a já jsem Jób.
Leč do současné doby musím vstát.
Prost existence navždy vstanu až,
ó, matko, až v mých básní budu žít.
A v jejich slovech zhlédnu mysli stráž.
Vždyť k bytí poté zpátky mohu jít.
Ach, matko, pelyňkový oheň mám,
jenž pohlcuje řehot, ale vím,
že skryt je v kostech světa smutný klam.
Klam, který chmurně tvoří spousty víl.
Chci v bažinatém nitru kopat hrob,
kde tělo nepotřebuje již spát.
V mých rukách trpí čas a já jsem Jób.
Leč do současné doby musím vstát.
Prost existence navždy vstanu až,
ó, matko, až v mých básní budu žít.
A v jejich slovech zhlédnu mysli stráž.
Vždyť k bytí poté zpátky mohu jít.
Tipů: 10
» 14.11.19
» komentářů: 11
» čteno: 429(9)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.11.2019 - 22:45
byron
...v ozvěnách
(...líbí, :-), ST)
...si to najde
(...líbí, :-), ST)
...si to najde
» 15.11.2019 - 08:43
ttragelaf
ST*
Vždyť k bytí poté zpátky mohu jít.
Při přechodu z života do bytí
stěny nebývají právě vlídné.
Vladimír Holan
Vždyť k bytí poté zpátky mohu jít.
Při přechodu z života do bytí
stěny nebývají právě vlídné.
Vladimír Holan
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Útroby lodi | Následující: Tanec