Kříž

Kříž

Kříže a pomníky. Lip dlouhá řada.
Dušiček barevných světýlka svítí.
Tvář závoj zakrývá. Shrbená záda.
Hubená ruka a kytice kvítí.

O holi přetěžce šourá se cestou.
V dobrém i ve zlém.
Fakt? Řekl to jednou?
Chlast. Rány padají. Noci jsou peklem.

Usnul! Jen potichu! Děti si šeptají.
Jste spolu tolik let. Mělas jej ráda.
Lidé to nevidí. Slyšíš, co říkají?
Musíš to vydržet! Rozvod je zrada!

Jednou se za tři dny opilý vrátil.
Nadávky, rány a zuřivý řev.
Poté rozbil okno a balanc v něm ztratil.
Tepnu mu přeseknul skleněný střep.

Sanitka přijela za malou chvíli.
Celou noc stírala z podlahy krev.
Nadával, rval se, když ránu mu šili.
Nocí zněl z pokoje opilý zpěv.

V pyžamu utekl druhého rána.
Pod mostem u řeky opilý spal.
Zmrznul a zaklapla márnice brána.
Nad řekou úplněk Měsíce stál.

Dušiček světlušky. Prazvláštní svět.
O holi přetěžce alejí kráčí.
Takto sem chodívá po mnoho let.
Nad hlavou ve větvích hnízdečka ptačí.