Vyčpělá
Ranní dávka optimismu
» autorka: gigy |
Mluvíš na mě tak přesladce
že Ti skoro věřím
Tvůj hlas je jak libá vibrace
A Tvá ruka jak klika
k tak trochu posranejm dveřím
Měla bych čekat zázraky?
Dávno ne.
Nezapírám, něco zůstalo
Ale i to časem vyvane.
že Ti skoro věřím
Tvůj hlas je jak libá vibrace
A Tvá ruka jak klika
k tak trochu posranejm dveřím
Měla bych čekat zázraky?
Dávno ne.
Nezapírám, něco zůstalo
Ale i to časem vyvane.
Tipů: 10
» 18.10.19
» komentářů: 7
» čteno: 463(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.10.2019 - 18:54
byron
Jo...vyluftovat by to chtělo...
ST
ST
» 19.10.2019 - 11:46
Elisabeth.S
Pokaždé něco zůSTane
kéž vyčpělo by záhy
však jizva duše ztýrané
jak komet dané dráhy.
kéž vyčpělo by záhy
však jizva duše ztýrané
jak komet dané dráhy.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Primitivní | Následující: Smuteční vetřelec