Ztracený

Ztracený v čase, v dlaních Tvých,
jak v matematických rovnicích.

Jdu za Tvým hlasem, jako maják ční, nad mořem ticha, ve slovech ukrytý.

Oslepen, světly velkoměst, každé z nich, připomínka zbytečných gest.

Omámen, vůní jak z ráje,
rozkvetlá louka, sad, kde vše zraje.

Krásou, noční oblohy, po okraj plné hvězd, měsíční svit snáší se na miliony cest.

Nauč mě psát a verše číst, abych sdělil co nedokážu Ti říct.