v křivce záblesku...

byl jsem upřen vzhůru
v obleku barvy hodin vláčného dne
a dešťové kapky rozpíjely oblohu
do podivuhodných obrazců
jako když děláte kaňky
když z jedné vystoupila
dívka s jasným vzezřením
připomínající sboristku

slyšela jsem
že je mnoho mužů
co se stydí
protože svůj vysněný svět
nedokáží napasovat na realitu
vy mi ale připadáte jako ten typ
který působí netečně
dokonce až nevšímavě
jenže pak se ukáže
že sleduje úplně všechno

když mluvila
jakoby se u každého slova vznášela
slabika navíc

milá Creagantuire
stačí se soustředit
není to jóga
nebo nějaký spirituální výlet do Ašrámu
žádný pokec se svým já
ani odvázaný trip
prostě žádné ty řeči
stačí jen pozorovat
jak vám pocity a vjemy
vplouvají do mysli
jako oblaka do údolí

mimochodem
také jsem si povšiml
že ve vašich očích je tajemství ebenu
rty chutnají jantarem
a u klíční kosti
máte kvetoucí rostlinu

jak to víte?

existuje jisté záření
jehož jety se pohybují
skrz prostředí výtrysku
rychleji než světlo

tomu nerozumím

představte si že na jedné straně jezera
vrhnete placík po vodní hladině
který bude poskakovat k osobě na druhé straně
frekvence poskoků vrženého kamene
pohybujícího se vzduchem
bude mezi jednotlivými skoky
rychlejší než vlny
vytvořené při pohybu ve vodě
takže uvidíte vlny
v obráceném pořadí

to je zvláštní
a co byste mi řekl o té květině příteli

třeba to
že květ existuje jen díky elementům
které nejsou květem
když je od květu oddělíte
jednoduše zmizí
neexistuje totiž jen tak sám o sobě
ale se všemi ostatními
které jej formují
a
lidé jsou na tom stejně

usmála se
pak udělala neznatelný posunek
a tak trochu se zatahala za sukni
jako by chtěla říct
utáhni si opasek
protože to bude jízda
jak se teď dáme do tvoření