CESTOU PŘI SVÍTÁNÍ NEPOCHOPÍŠ
2. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; PRO VÍCE NEŽ KDYSI (2018)
» autor: West » Básně / Nemoc, smrt |
Nade mnou křídla veršů
opodál směsice z nerovnosti Tvého srdce
když květiny krvácí prach
cestou bez konce jsem
plný očekávání jaké to bude
až jednou...
cha chá
cítím přepych s tyranií
vyhořelých aort na uvítanou
na konci verše příštího rána.
22.8.2018 12:14
opodál směsice z nerovnosti Tvého srdce
když květiny krvácí prach
cestou bez konce jsem
plný očekávání jaké to bude
až jednou...
cha chá
cítím přepych s tyranií
vyhořelých aort na uvítanou
na konci verše příštího rána.
22.8.2018 12:14
Tipů: 0
» 03.10.19
» komentářů: 4
» čteno: 342(6)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.10.2019 - 17:35
byron
Někdy se po ránu cejtím jak vyhořelej...:-).
ST
ST
» 03.10.2019 - 19:02
byron: No, to není nejlepší, ale rozhodně je to milionkrát lepší, než vyhasnutej. Na tom se musíme shodnout KOLEGÁČKU. Děkuji a přeji hezký večer a dobrou noc s poezií.
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 04.10.2019 - 21:26
Elisabeth.S
Silné ST!
» 05.10.2019 - 08:54
Elisabeth.S: Mnohokrát děkuji, jsem rád, že báseň zaujala. :-)
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
LUKÁŠ WEST ŠPRTA
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: SKOŘÁPKY | Následující: MEZITÍM CO JSI ŠLA SPÁT