Prázdno» autor: jiří.valenta |
Omšelé ticho na pár řádcích,
vykřičník křičíc z bílých stran
jak vlastně dlouhý je čas krátký
umět tak číst si mezi řádky
myšlenky prázdný, tak se ptám.
Román teď asi začnu psát
i když popsaná je kniha
čtu, a někdy je to psina
mažu, už nechci číst to znova
dlouhý je čas, a na co prázdná slova
vykřičník křičíc z bílých stran
jak vlastně dlouhý je čas krátký
umět tak číst si mezi řádky
myšlenky prázdný, tak se ptám.
Román teď asi začnu psát
i když popsaná je kniha
čtu, a někdy je to psina
mažu, už nechci číst to znova
dlouhý je čas, a na co prázdná slova
Tipů: 16
» 25.09.19
» komentářů: 9
» čteno: 483(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.09.2019 - 15:19
byron
ST
» 25.09.2019 - 18:30
Hmmmm, no, sedí mi do nálady, můj román je taky někdy prázdný, a někdy zas jsem šťastná, že je teď a právě tady, snad každá STrana začíná zrána a dokud se ráno probudíme je na nás jak stránku naladíme, poloha naší mysli utváří smutek i smích, si myslím :-) jen nemysli si, někdy jsem totálně vyčerpaná, večerem a často i z rána
» 28.09.2019 - 02:47
Elisabeth.S
Zpět tak číST mezi řádky;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.