Óda na (ne)radost
Život je jako skládání origami a já neumím složit ani lodičku z papíru.
» autorka: priser(k)a z libresu |
Vínem zapíjím svůj žal
A smývam jím z duše
zbytky tvojí touhy,
Co kondenzují jako pára ve sprše
A její kapky dlouhý
Ze mě stékají na podlahu...
A smývam jím z duše
zbytky tvojí touhy,
Co kondenzují jako pára ve sprše
A její kapky dlouhý
Ze mě stékají na podlahu...
Tipů: 9
» 14.09.19
» komentářů: 6
» čteno: 395(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.09.2019 - 22:08
1
Když má sklenku vína
je každá žena jiná.
Nevinná i vinná.
je každá žena jiná.
Nevinná i vinná.
» 14.09.2019 - 22:14
byron
2.11.2019...Moravská Nová Ves...
...kapky dlouhý..
ST
...kapky dlouhý..
ST
» 14.09.2019 - 22:23
Elisabeth.S
Když kapky touhy
kapky vody hladí
samota je jediné
co vadí:-(
boleSTné však moc hezké dílko co napsalo strašidýlko;-)
kapky vody hladí
samota je jediné
co vadí:-(
boleSTné však moc hezké dílko co napsalo strašidýlko;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: (Ne)moralní kocoviny