Dávný příběh v černém

To je tak krásně ponurÓzní, milé Slunce. :) Řetízky z myších ocásků jsou prima, mám dnes myší tunely. .)

Hadí náhrdelník bych doporučoval na noc odkládat. :)

V černých botách
vnořená až po stehna
nohy dlouhé
rozparkem sametových šatů na odiv

skanduju: ať žije gotika! :) Hned jsem si vzpomněl na bar Nosferatu, krása!

Která svině tam rozházela ty perly? Pardon.. vzpomněl jsem si na to pořekadlo: házeti perly, sviním. Tady bych to trochu obrátil, to se fakt nedělá, pak si na tom lidi lámou vazy.

Aaa už mám odpověď, kdo to byl. :) Dočítám se dál. Raubíř jeden. A nakonec zůstal pohřben zaživa.. tak!

ST a Z, Tvůj příběh je taaak neobvyklý, Lilinko :)

Kajuta: Děkujůůů, je to příběh a la Lil fantazie ;-) Jen tak sepsán, když v práci byl párminutový čas, to mě pak napadají temné věci... :-)
Naše myši jsou asi přenosové i když ouplně jinak :-)

Tajemné příběhy dýchají svou potemnělou krásou. Gotická majestátnost vetknutá do fiálů, lomených oblouků a chrličů, honosí se svým odhmotněním.
Jak nehybnost času v černém...
ST

Takovou potkat babu z temného exilu,
krupnu si maloučko leknutím to textilu.
ST

„Zakopává o černé perly
kdysi dávno rozsypané
zatoulané na schodech
vetchým kobercem potažených
po kterých ve svůj poslední den
na perlách uklouzla, dolů se zhroutila
vaz nešťastně si zlomila“

Kdyby se perly zásadně házely sviním, tak by se tento domácí úraz s fatálními následky nestal.

popsala si opravdu ponuře ten příběh ST

ST

Zaujala, ST.

ST***

byron: Děkuji, znalče času :-)

M.A.Rek: Díkuju ;-)

Ringo: Ano a díkujík ti :-)

valerie: Naštěstí se nestal ;-) Kujů :-)

vavaoko: Díkuji moc :-)

Psavec: To jsu ráda a díkujů :-)

Květka Š.: Kujíkujů :-)