Spanilá» autorka: Lilith |
Spanilá slova múz
spanilá jejich průhledná těla
budou snad zapsána
do vlnek veršů
Starodávné křeslo
pode mnou vetchou látkou dýchá
a šampaňské voní
tiché bublinky šumí symfonií
poklidu... a smíření
Má silueta
též spanilá a stále krásná
vráskami nezhyzděná
v mihotavém stínu ohně z krbu
tančí po vzorech vybledlých tapet
Mé kdysi honosné sídlo je tiché
však ve spoustu let uzavřeném křídle
ve dne škrábou myši a v noci netopýři piští
Obrůstám pavučinami
jemnými jak šaty hedvábné
a pavoučci mne lechtají při jejich tkaní
Skvostným dnem
za oknem otevřeným do zpustlé zahrady
ptačí zpěv mne svádí k psaní
vypsat či upsat svou duši veršům mám?
jak zbytečně však znějí
ve vlnkách beznadějí
jen krásné múzy kolem marně poletují
Však slova němá, tichá, má
bez písmenek, nevyslovená
nad divokou travou zahrady
a nad planými jabloněmi
plynou jak mlha, jak opar neuchopitelný
ve slokách nečitelný
A já dlím u zbytečného ohně ve dni teplém
okna dokořán
mne spojují s jakýmsi světem
ještě píši, ještě žiji
sama ve své starobě
s bublinkami noblesy ve sklenici...
Křeslo dýchá…
mlčenlivá slova nad sklenkou
prázdná láhev od vína
kralující pustým zámkem
tak přetichým
Už neslyším svůj dech
to jen smrt přitančila po schodech...
Oheň vyhasl...
a v chladných zdech
jen odrazy veršů
posledních
.
spanilá jejich průhledná těla
budou snad zapsána
do vlnek veršů
Starodávné křeslo
pode mnou vetchou látkou dýchá
a šampaňské voní
tiché bublinky šumí symfonií
poklidu... a smíření
Má silueta
též spanilá a stále krásná
vráskami nezhyzděná
v mihotavém stínu ohně z krbu
tančí po vzorech vybledlých tapet
Mé kdysi honosné sídlo je tiché
však ve spoustu let uzavřeném křídle
ve dne škrábou myši a v noci netopýři piští
Obrůstám pavučinami
jemnými jak šaty hedvábné
a pavoučci mne lechtají při jejich tkaní
Skvostným dnem
za oknem otevřeným do zpustlé zahrady
ptačí zpěv mne svádí k psaní
vypsat či upsat svou duši veršům mám?
jak zbytečně však znějí
ve vlnkách beznadějí
jen krásné múzy kolem marně poletují
Však slova němá, tichá, má
bez písmenek, nevyslovená
nad divokou travou zahrady
a nad planými jabloněmi
plynou jak mlha, jak opar neuchopitelný
ve slokách nečitelný
A já dlím u zbytečného ohně ve dni teplém
okna dokořán
mne spojují s jakýmsi světem
ještě píši, ještě žiji
sama ve své starobě
s bublinkami noblesy ve sklenici...
Křeslo dýchá…
mlčenlivá slova nad sklenkou
prázdná láhev od vína
kralující pustým zámkem
tak přetichým
Už neslyším svůj dech
to jen smrt přitančila po schodech...
Oheň vyhasl...
a v chladných zdech
jen odrazy veršů
posledních
.
Tipů: 10
» 01.09.19
» komentářů: 16
» čteno: 525(15)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Rozjímání v skrytém čase
» 01.09.2019 - 19:58
Průhledná těla múz mají krásný zápis - vlnky je uchovají, jako hudbu, věčnou píseň, která inspiruje. :)
Dýchající křeslo mne zaujalo tuze moc,
tvá slova mají čarovnou moc :)
Bublinková symfonie,
v tvé básni to sladce žije. :)
V stínech tančí tvá silueta
po vzoru tapet pirueta
stvořená ohněm - stínohrou
přidám i svoji k tiché šou. :)
Kde škrábou myši a netopýři piští
by chtělo vyvětrat na celá léta příští :)
Tvé pavučiny jest rajcovní, jak černá ženská verze
zloducha Venoma
má paní, tkadleno, má noci, jenom má! :))
Upiš svou duši veršům na nekonečno
toť rada do ptačího okna, nechť múzy si to přečtou :)
Zahrada divoká, jabloně plané
i ve tvých písmenkách
ohněm to plane. :)
Království z tichosti, království z plyše
přeju ti, milá Lil, ať ti to píše. :)
Dneska jen ve verších, trochu mi hráblo
šlápl jsem asi.. na pohráblo :)
ST a Z!!!
Dýchající křeslo mne zaujalo tuze moc,
tvá slova mají čarovnou moc :)
Bublinková symfonie,
v tvé básni to sladce žije. :)
V stínech tančí tvá silueta
po vzoru tapet pirueta
stvořená ohněm - stínohrou
přidám i svoji k tiché šou. :)
Kde škrábou myši a netopýři piští
by chtělo vyvětrat na celá léta příští :)
Tvé pavučiny jest rajcovní, jak černá ženská verze
zloducha Venoma
má paní, tkadleno, má noci, jenom má! :))
Upiš svou duši veršům na nekonečno
toť rada do ptačího okna, nechť múzy si to přečtou :)
Zahrada divoká, jabloně plané
i ve tvých písmenkách
ohněm to plane. :)
Království z tichosti, království z plyše
přeju ti, milá Lil, ať ti to píše. :)
Dneska jen ve verších, trochu mi hráblo
šlápl jsem asi.. na pohráblo :)
ST a Z!!!
» 01.09.2019 - 20:01
Kajuta: Tééééda, to je ale krásný pidikomentíček, Ó děkujíkuji moooooc! Krásné tvé veršovánky, potěšily velmivelice ;-)
» 01.09.2019 - 22:48
Elisabeth.S
SpaniloST každým kouskem;-)
» 01.09.2019 - 23:54
Sice jsem čekal, že bude dílko o nějaké husitké jízdě, ale dýchavičný fotel mne nakonec také docela zaujal. ;-)
» 02.09.2019 - 08:27
Ses rozšoupla. Je to souhrn spousty nasbíraných vjemů, anebo dojem z hudby, obrazu, či obojího. Ale nejspíše vše dohromady. A je to paráda!
ST
ST
» 02.09.2019 - 16:02
vavaoko: Jůůů, to radostním a děkujů :-)
Nojo, je to taková míchanička všehoinspirace, až jsem se do tého vžila... :-)
Nojo, je to taková míchanička všehoinspirace, až jsem se do tého vžila... :-)
» 02.09.2019 - 17:24
byron
Hm...opravdu působivé. Ty obrazy jsou při čtení jak živé....
ST
ST
» 02.09.2019 - 19:16
byron: Tak jsem si je nějak představovala a psala, co vidím a pocity, co to na mě házelo ;-)
Kujůů :-)
Kujůů :-)
» 03.09.2019 - 08:33
tady by si ani nejkritičtější z kritiků nemohl dovolit ani dýchnout proti poetičností té básně; jízda
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Seděla… a strašila | Následující: Rozmazluj mne