Na křídlech racků

Miluju když si vlny se mnou pohrávají
jsem tak nicotná
nicka v moři, které mě houpe
sem a tam
dělá si se mnou co se mu zlíbí
plavávám daleko a pak se vracím
zachytím se pažemi spojnice mezi bojkami
a nechám sebou smýkat
sem a tam
tam a sem
jsem tu jen já, ty a hejno racků

Racku bílý dej mi křídla...

Ty tu vlastně nejsi
to jen v mé hlavě
i racci odlétli
je jich tu spousta a jsou strašlivě drzí a oškliví
ale když létají jsou krásní

Racku bílý dej mi křídla
v letu tvém já jsem se vzhlídla...

Raději plavu zpátky
nikde nikdo i pláž je poloprázdná
ne že bych měla strach
strach je stejně jen přemíra fantazie
ta mi nechybí
bohužel
bohudík

Plavu ke břehu čeká tam on
plavu do svojí reality
ať je jaká je
ale tebe si z hlavy nevyháním

Jsem úplně jiným člověkem než před rokem
poznala jsem co je to láska
ale taky vím
že by mohla odletět na křídlech racků

Nechci aby odlétla...