Deprese

Tma je v nás a tma chce čas,
aby se rozednilo,
aby ty rány hojily se snáz,
a naše těla nespálil mráz
když slunce venku žhnulo

Hluboko uvnitř bolesti
do srdce bodají to neštěstí
jak jehly s magnésiem
doktoři nás obelstí -
když pořád žijem, pořád žijem.

Život je to, co chceme dát
když za tmy nedokážem vstát
a strachem se tělo třese
co ještě, Bože, snese,
když nedokáže se
usmívat.

Pak s nožem v dlani zamíříš
na sebe samého, na svůj kříž
strhnout se proudem řeky snad
lehčí je, než umírat,
jít k svému konci blíž
snad smutek svůj tak utopíš.

Nejde se na to nedívat
a nejde nic dělat, pouze chtít
čelem se stavit, utíkat
nechat ten smutek odtikat
a bolest odejít ...