Hvězdná rána

tuhle básničku jsem napsal, když jsem tuhle jel po pohřbu táty, další den, po těžký kocovině z večírku, kde jsme zapíjeli jeho bolestný a opravdu nečekaný odchod na druhý břeh řeky...Jediný, co si z toho dne, kdy jsem to psal, si pamatuju, tak bylo to, že jsem seděl v autobuse (harmonice), svítilo sluníčko a mě se vůbec nikam nechtělo...tyhle stavy úzkosti, prožívám občas bohužel dodnes. Tak snad se alespoň básnička vnitřní bolesti, trochu potěší...