Host do domu...

S náručí otevřenou doširoka,
přišla jsi z hůry, nic jsi neříkala,
způsoby bídné, ohledy žádné,
drancovala jsi a všechno brala.

Domovy, psa i s boudou, i tuleně,
živé, i mrtvé z hrobů vyrvávala,
naděje i touhy, sílu, sny a plány,
do polí i postelí jsi se rozlévala,

Krajinu zaklela jsi v Atlantidu,
i žumpy do studní jsi přelívala.
ty, která jsi nám toho tolik dala,
i s úroky jsi od všech vybírala.

Tak rychlá jako pomoc bratrská,
nevítána je, ta která je nepozvaná,
bolest a vztek, život převrácený,
přišla jsi, a pak na místě jsi stála,

Pyšná, spíš bezcitná a lhostejná,
jako válka stigmata jsi zanechala.
odnesla i alba rodinná a vzpomínky,
řád rozmetala, když kol jsi klokotala.

Jen bahno a kal, smutek a pláč,
jsi nám na odchodu zanechala,
však se zmarem i soudržnosti dar,
když skleslá jsi opadala...