Pocit samoty» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
Maruško, děti už usnuly
Jsou tady, zase ty večery
Kdy tě budím tak sobecky
Zalezla si se mnou do deky
S děkou i bez děky
Nastal čas ignorovaného poety
Ten nepříjemný pocit samoty
I tak, že vás mám na dosah ruky
Já zírám a vy vydechujete do tmy
Jsou tady, zase ty večery
Kdy tě budím tak sobecky
Zalezla si se mnou do deky
S děkou i bez děky
Nastal čas ignorovaného poety
Ten nepříjemný pocit samoty
I tak, že vás mám na dosah ruky
Já zírám a vy vydechujete do tmy
Tipů: 2
» 13.08.19
» komentářů: 2
» čteno: 432(8)
» posláno: 0
» nahlásit
» 13.08.2019 - 21:25
byron
Samota tíží...osamělost dokáže pohltit...
ST
ST
» 16.08.2019 - 21:35
Elisabeth.S
OsaměloST v plném domě
žít vedle neznamená žít
je třeba byť krátké něhy pocítit:'(
žít vedle neznamená žít
je třeba byť krátké něhy pocítit:'(
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.