Sázky jedné láskokazky

Bylo nebylo,

za devíti horami
a sedmero řekami
žila dívka krásná,
jak z reklamy.

Pevná prsa, útlý pas,
zadeček, no k poplácání.
Roztomilá tvář, vlasy blond
zkrátka, Miss všech tajných přání.

Ještě k tomu chytrá byla,
pochopila jak se s muži jedná.
Jak využít těch Božích darů.
A to je kombinace vražedná.

Tu usmála se na trhovce
a hned dostala hrníček,
tam zas od jiného šátek
když "náhodou" odhalila kotníček.

Tak vsázela na svoje vnady
a věděla že má nemalé šance
i když jednoho dne na nádvoří
potkala samotného prince.

Pohledů pár a výstřih dmoucí,
doteky letmé co rukáv schoval.
A tak se nám náš princ
na první pohled zamiloval.

A chystala se svatba velká,
zabili sto kuřat, dvacet býků,
princ ještě stále posílá
do nebes tisíc Bohu díků.

Starý král zle se na to dívá,
prohlédl hru zlatokopky,
by zachránil království,
dal zavřít ji do temné kobky.

Princi nalhal že rozsápal ji lev,
ten smířen, začal hledat jinou.
Jen mu trochu hráblo,
no, bylo to její vinou.

Prohrála holka vysokou hru,
nevyšla jí tahle sázka.
král byl hodně silný hráč,
nestačilo že je kráska.

Na hradní věži
zazvonil zvonec,
pravdivého příběhu
mohl být konec,

kdyby král, to starý prase,
nechodil za ní každičkou noc.
A ne si s ní povídat.
Marně volá o pomoc.

A jestli neumřel, chodí tam dodnes.