DEVATENÁCT

27. BÁSEŇ Z MÉ BÁSNICKÉ SBÍRKY; VE SNĚNÍ NOCI (2018)
» autor: West
Proč když Tě svírám v objetí
tak jsi mi vzdálená?

Mizíš mi do tmy
já roním krev
kterou maluji po zrcadle
o provinění příchutě rtů.

Sžírá mě myšlenka skutečná
když rozum se srdcem soupeří
zabíjí cit čehož se nechci vzdát
bolí mě naše kdysi.

/
vzpomínal když se kácely
květiny už nevstanou
jako spálená křídla co neletí
ve špatnosti růží dnů
/

Vzpomeneš si že jsem tu byl
abych si nepřipadal zbytečný?




3.9.2018 21:45
Tipů: 4
» 28.06.19
» komentářů: 6
» čteno: 441(7)
» posláno: 0


» 28.06.2019 - 16:44
byron
Vzpomínky vždy zůstanou...
ST
» 28.06.2019 - 17:01
byron: Zdravíčko, KOLEGÁČKU. Ano, jinak to ani vlastně nefunguje. :-) Přeji hezký den. Jaké bylo vysvědčení? :-D

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 29.06.2019 - 00:15
Naše soukromá kdysi asi nikdy nepřestanou budit emoce... ST
» 29.06.2019 - 00:29
Woria: To potvrzuji, ono to jinak prostě ani není. To si neseme každý v sobě. Moc Vám děkuji a přeji hezký víkend.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA
» 03.07.2019 - 19:35
Dobrá, ST
» 03.07.2019 - 20:09
Psavec: Ahoj, KAMARÁDE, BÁSNÍKU. Moc Ti děkuji, že jsi zavítal k mé básni a že se líbí. Moc si toho vážím. Přeji hezký večer.

LUKÁŠ WEST ŠPRTA

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: ODLÉTÁM S TEBOU | Následující: TÍHA V NÁS

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.