Jak Básník...

Jak Básník přicházím o iluzi
Jak Štěpán Šafránek i ti druzí
jimž úsměv tváře zdobí, sic
v hluboké vrásky prázdných skic
tetují perem smutku spoustu
ukrytu v kaňkách od inkoustu

Jak Básník, jemuž chutná život
schovám si "modré" z nebe i vod
do stránek sbírky od Zeyera
Do sbírky, již jsem právě včera
pod prachem našel tiše spící
v antikvariátu na polici

Jak Básník, o nějž přišel svět
v archivní/m vi/íně svlažím ret
Ve vi/íně skrývající/m jedy
(přísahám, že dnes naposledy)
naleznu / ztratím vše, co nutí
snažit se opět k nadechnutí

Jsem vůbec Básník? Nevím ani
Píši jen o všem, co mne v dlani
polechtá. Až se tělo chvěje
Veršuji těžce, dál zkoušeje
říct smyslu všech svých útrap Ne
... než kaňka z pera ukápne