Otík

V tomhle čase nepohody
málo kdo to pochopí,
splnil se mi sen.
Běhat nejde,
dech mě dusí,
záda nedovolí krok.
V téhle době deprese
objevil se on.

Představil se jako Ota,
začal mi hned směle tykat.
Obejmul mě kolem pasu,
naplnil mou kožní řasu.
Dolíčky mi vykouzlil.
(Od pasu se usídlily,
hadejte kde? Na .....)

Tajemstvím mě zahalil,
na sázky vše připravil.
Kamarádi sázky hrají
otázky konečně znají
silikony nebo ne?

Ota ten je věrný stále,
poslouchá a přikyvuje,
tulí se a zahřívá mě,
ani mužům nevadí,
žije si svůj vlastní svět.

O budoucnost nemám strach.
Dolíčky nezabije smutek.
Tajemná jsem prave dost.

Ota ten mě drží stále
jistotu mi dává,
že je to ta pravá.
Sice láska rozklepaná,
ale nechce jenom brát,
bez podmínek se mnou žije
všední dny i bez hranic.

Vím, že od něj nechci víc!!