Rozum a cit

Rozum a cit

Oči tvé mě pohltily,
ústa tvá mě oslovily.
Já oslepla jsem,
já omdlela jsem.
Srdce se mě chvěje, za to mozek se mi směje.

Ty naivní holko, tebe přepadlo úděsné horko.
Já – tvůj mozek, dobře radím ti,
dej si něco ledového k pití!
Tento chlap tě jen využije,
pak ti ale srdce na milion kousků rozbije!

Já radím ti už tolikrát,
já už nechci tvé srdce pořád jen zašívat!
Prosím, nebuď už tak hloupá, otevři oči, přestaň být slepá!

Debilní je to přísloví: “Když láska zavelí, rozum je v prdeli!“

Já nemůžu jít do prdele!
Musím tě hlídat, abys sním nešla do postele!
Každá ze školy sním spala, ale ty – tys mu ještě nedala!

Tohle všechno přece dávno víš,
tak své srdce uklidníš.
Ty na lepšího kluka máš,
tak toho debila ze srdce smaž!