Hrana

Kdy je to za .., kdy před, na …

Co je to vlastně ta hrana? Jaká je? Jak moc je těžké na ní být? Jak na ní umíme balancovat? Je to těžký?

Možná podle toho jaká je? Nejspíš je rozdíl mezi hranou a hranou? Byť matematik by jistě nesouhlasil. Možná je opticky lehčí být na hraně lyže než nože. I když? Myslíte?
Ostrá, úzká, někdy jako břitva. Jen malinko se vychýlíte a …v případě té lyže padáte do sněhové peřiny, u brusle na tvrdý led a nůž vás řízne. Kdyby jen to…Kdyby všechno spravilo těch pár kapek krve. Kdyby všechny hrany byly takhle jednoduchý.
Jsme zvláštní. Dokážeme udržet balanc na hraně brusle. Dokonce rozlišíme vnitřní, vnější a jde to jako nic. Dívali jste se někdy na ni? Na její šířku? A přesto to umíme.
Hrana je tvořená průnikem dvou sousedních stěn mnohostěnu.
Kdyby jen dvou. Někdy jsou to mnohostěny u kterých sami váháme nad množstvím těch stěn, jejich úhlech, výškách a pevnostech. Dost často se pak stává, že sklouzneme z těch hran mezi stěny, jejichž množství tvoří neproniknutelné hradby, často sice skleněné, avšak pevnější hradebních zdí. A potom cesty k bodům, kde se sekávají, nejsou vrcholy, ale někdy, na rozdíl od definic, jsou propastí.
Ostrá hraniční linie mezi vzájemně se dotýkajícími se rovinami nebo povrchy.
A že někdy, je to ostrost, která vlastně vzájemný dotyk vylučuje. Vůbec nemusí jít o rovinu nebo povrch. Rovina je víc než nakloněná a povrch nejspíš bezdotykový. Byť chceme sebevíc nějak se ty plochy pohnou a přesto, že fyzika by řekla, něco o akci a protiakci, chovají se…naprosto jinak, nepředvídaně a nevypočitatelně, zkrátka … lidsky.

A možná by bylo lepší brát ji jako graf. Protože hrana v grafu? Může být mnohovýznamová.

Orientovaná hrana – uspořádaná dvojice vrcholů; má vyznačen směr průchodu, hranou lze procházet pouze ve vyznačeném směru.
To by bylo fajn. Všechno by mělo svůj řád, směr, zkrátka zn. Ideál. Jenže? Bavilo by nás to ? Napořád? Nejspíš ne. Protože nejsme trvale uspořádaní. Máme různé výchylky, amplitudy, kterých rozkmit není předem znám a proto nesestrojitelný, bez výpočtu.

Neorientovaná hrana – neuspořádaná dvojice; bez vyznačení směru průchodu, hranou lze procházet oběma směry.
Tak to někdy nejspíš je. Sem, tam, okolo, někdy možná beze směru. Chybí nám řád a systematika. Ne všem, pochopitelně. Ti s řádem se již identifikovali v předchozím způsobu grafu. Někdy se nám zkrátka nedaří ten směr udržet. Někdy máme nějakou chybnou mapu, nebo jdeme zcela bez ní. Jindy hledáme vlastní směry, průchody a cesty. Zbytečně.

Násobné hrany - více hran spojující stejné vrcholy.
Čím víc, tím je to všechno složitější. Mnohokrát něco dává čísla tam velká, že často dělíme, odčítáme, umocňujeme či násobíme zbytečně a komplikovaně. Přesto výsledky jsou mimo naši realitu. A vůbec…Jsou ty vrcholy stejné? A kde je najdeme? Kolik hran je spojí? Násobné? Někdy násobky nejsou víc. Často množstvím ztrácíme. Mít víc, neznamená být bohatý.

Most – hrana jejímž odebráním se zvýší počet komponent grafu.
Takovej zvláštní druh mostu. Spojuje ale jen něco. Uberete a je to lepší? No, skutečně je to tak. Zajímavé, že tady by jeden s těmi teoriemi souhlasil. Spojuje, zvyšuje, ale jen vybrané. Vlastně k čemu jsou mosty? Někdy je brod možná lepší, přinejmenším osvěží. A když není? Co je na druhé straně? Chceme tam? Potřebujeme?

Smyčka – hrana vedoucí z vrcholu do něj samotného.
Tak tohle by nám nejspíš bylo jasné. Tam a kolem dokola. Hledáme, cílíme, putujeme a nakonec …Pořád jsme v ní…Byť její velikost je někdy udivující a jindy se stáhne…jsme to my tady a teď.

Hrana může být ohodnocena. Ohodnocení hrany vyjadřuje kvalitu nebo kvantitu vztahu mezi dvěma vrcholy (například vzdálenost, průchodnost apod.).
Nehodnoťme své hrany, stoje na nich, či za nimi. Nepočítejme své vrcholy, vzdálenosti, cesty a příkoří. Buďme tady a teď. Stůjme rovně, možná je to dost. Je to jako s těmi bruslemi. Jsme to my, kdo dokáže využít svůj potenciál na tak úzkém profilu. Vnější, vnitřní, jak je třeba. Víme, že jízda pouze na vnitřní je zlozvyk, špatná technika.
Hokejový národ ví, jak jsou na tom útočníci a jak obránci ( z hlediska jízdy, samozřejmě).
My všichni pak podceňujem ostrost břitů.

Krásný den…:-)


P.S.tučný text je z WIKI.