Ještě jednou

Kéž bys se mohl jednou vrátit
dveře mám pořád jen přivřené
klíč už jsi někde zahodil a
kartička s mým jménem se ti v dešti rozpila

Opřeli bychom se zády k sobě
Společně zase dýchali
Muchlala bych tě v náručí
Měla bych zavřené oči když líbala bych tě

Byl jsi tak krásný
plný kapiček rosy a čerstvého povětří
Voněl jsi lesní kolínskou
a trochu kouřem z místních barů

Vrať se ty můj létající sne
Na tvých neviditelných křídlech
proletěla jsem kus kraje
obeplula kopce a letěla nad oceánem

Dívala se na příběhy lidí s otevřenými okny
Byla jsem tak lehká lehoučká
Stačilo jen trošku mávnout
Hlava se mi točila jak višňová zmrzlina
do křehkého kornoutu z mandlové mouky

Prorážela jsem vzduch
Vlasy vlály a lepily se na čelo
Bylo krásné to pomíjivé štěstí
Nádherná radost co nejde popsat
Vzrušení a svoboda
končící znovu zpět v péřových peřinách